Alzheimerova choroba je nejrozšířenějším typem demence. Jedná se především o výrazné narušení paměti a myšlení. Což postupně vede ke snížení soběstačnosti v aktivitách běžného denního života. K porušení paměti dochází komplexně – ve všech jejích složkách, na což následně nasedají poruchy chování a myšlení.
V mozkové tkáni nemocných dochází ke zvýšenému ukládání bílkoviny (beta-amyloidu). Tato bílkovina vytváří v mezibuněčném prostoru krystalky, kolem nichž vznikají takzvané neuritické plaky, které svým nárůstem snižují funkčnost postižené oblasti mozkové kůry. Dále dochází přímo v neuronech k degeneraci bílkoviny (tau-proteinu). Změněný tau-protein umožňuje vznik neurofibrilárních klubek (tangles). Takto postižené neurony neplní svoji funkci a postupně odumírají…
Alzheimerova choroba se vyvíjí pozvolna a zpočátku celkem nenápadně, takže nemocný i jeho blízcí často připisují tyto příznaky stárnutí. Příznaky nemoci mohou být i značně individuální. Obecně lze zařadit mezi nejčastější příznaky:
Demence je souhrnné označení pro různé poruchy duševní činnosti, jako jsou porucha paměti, změny osobnosti, atd. Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Řadí se mezi tzv. primární demence, které jsou způsobeny přímým poškozením mozku. Do této kategorie patří také vaskulární demence, způsobená poruchami prokrvení mozku, nebo demence u Parkinsonovy choroby. Kromě primárních demencí rozeznáváme ještě demence sekundární (“druhotné”), které vznikají v důsledku jiných zdravotních problémů – například při onemocnění štítné žlázy, nadměrném požívání alkoholu, nebo nedostatku vitamínu B12.
V současné době medicína tuto chorobu ještě nedovede účinně léčit. Lékaři však mají k dispozici léky, které umí zpomalit postup onemocnění. Správnou péčí lze významně zlepšit kvalitu života nemocných lidí.