image
Drobečková navigace

Úvod > Pro pečující > Možnosti prevence

Možnosti prevence

Výhoda kognitivní rezervy u vaskulární demence

Vaskulární demence a vaskulární kognitivní porucha tvoří heterogenní skupinu ischemického či hemoragického poškození mozku s charakteristickým kognitivním deficitem. Vzhledem k celosvětovému trendu stárnutí populace je v příštích desetiletích odhadován rapidní nárůst incidence těchto onemocnění. Kauzální terapie kognitivního postižení cévního původu neexistuje, léčba je založena zejména na primární a sekundární farmakologické prevenci ischemických iktů a na režimových opatřeních. Je nutné se soustředit na odhalení podílu jednotlivých patologií na celkovém stavu konkrétního pacienta – a podle toho také individuálně přizpůsobit léčbu.

Z epidemiologických dat vyplývá, že cévní poškození je příčinou kognitivní poruchy nebo demence v 15–30 % případů (Goodman RA et al., Alzheimers Dement 2017). Vaskulární spolupříčina je identifikována v 50–70 % (Toledo JB et al., Brain 2013). Mezi klinické příznaky vaskulární kognitivní poruchy (VKP) a vaskulární demence (VD) patří zejména poruchy paměti, chování, dysexekutivní syndrom, apatie a deprese. Dále obtíže nepsychického charakteru – poruchy polykání, posturální patologie či inkontinence.

Co ovlivňuje kognitivní rezervu?

VKP lze od VD poměrně jednoduše odlišit. Jako VKP je označován stav s poškozením jedné – paměťové nebo nepaměťové – kognitivní domény, kdy jsou zachovány běžné denní aktivity. VD je závažné postižení jedné či více kognitivních domén, se zásadním narušením těchto aktivit. Při psychologickém vyšetření VKP se hodnotí více kognitivních domén, pro posouzení jsou nejdůležitější čtyři: pozornost a psychomotorické tempo, učení se a paměť, jazyk a řečové funkce a frontální exekutivní funkce. Pro vyšetření lze použít řadu testů, v praxi je nejpoužívanější MMSE (Mini Mental State Examination), který hodnotí zejména kortikální kognitivní deficit a má spíše orientační charakter. Důležitým faktorem ovlivňujícím vznik a rozvoj VKP je tzv. kognitivní rezerva. Ta není přesně definovaná a nejsou ani pevně stanoveny faktory ji určující. Je známo, že výši kognitivní rezervy ovlivňuje genetická výbava, IQ, vzdělání, rozsah celoživotní duševní práce, socioekonomický status a zdravý životní styl (Nilsson J, Lövdén M, Alzheimers Res Ther 2018).

Příčiny vaskulární demence

VKP jsou důsledkem ischemického nebo hemoragického poškození mozkové tkáně. Existuje několik druhů cerebrovaskulárních postižení, které mohou vést k poruše kognice. Může se jednat o strategicky umístěný infarkt, kdy se daná léze nachází v mozkových strukturách důležitých pro kognici. Dalším příkladem je multiinfarktová demence vznikající na podkladě opakovaných iktů. Rozsah kognitivního postižení závisí na velikosti, počtu a distribuci lézí. VKP může být následkem intracerebrálního krvácení, ať už jde o typické hematomy v oblasti bazálních ganglií či atypické lobární hematomy. Další, ne tak často diskutovanou příčinou, je chronická hypoperfuze mozku, která může být podmíněna kardiálními problémy nebo kritickou stenózou tepny. S chronickou hypoperfuzí nejspíše souvisejí i mikroinfarkty, které nelze detekovat pomocí klasických MR vyšetření, a patří tedy do oblasti histologických nálezů. S kognitivní poruchou bývají spojená i tkáňová mikrokrvácení – tzv. microbleeds, která jsou často přítomna u mozkové amyloidní angiopatie. S tou jsou spojovány také kortikální superficiální mikrohemoragie, což jsou krvácení častokrát malého rozsahu, která bývají běžně přehlédnutelná a nevýznamná, mohou však být předzvěstí masivní hemoragie. Zvýšené riziko VKP a VD s sebou nese také superficiální kortikální sideróza, která bývá následkem subarachnoidálního krvácení. Velmi nebezpečnou předzvěstí budoucího vývoje jsou tiché mozkové infarkty, které bývají většinou odhaleny až na základě zobrazovacího vyšetření.

Jak na prevenci?

Velký počet nemocných, zejména vyšších věkových kategorií, trpí kognitivní poruchou smíšené etiologie spíše než čistou VKP. Magnetickou rezonancí lze v tomto případě prokázat vaskulární změny, současně jsou ale také přítomny faktory svědčící pro Alzheimerovu chorobu, popřípadě pro další neurodegenerativní procesy. Riziko vzniku a rozvoje VKP a VD určují obecné cévní rizikové faktory – velmi podobné rizikovým faktorům pro cévní mozkovou příhodu, což ovšem souvisí s významnou návazností vaskulárního poškození mozku a kognice (van der Flier WM et al., Nat Rev Dis Primers 2018).

Jako prevence VKP je doporučována tzv. multimodální intervence, která zahrnuje úpravu stravování a pohybového režimu, kognitivní trénink, farmakologickou redukci vaskulárních rizik a management komorbidit, které mohou VKP ovlivnit. Dále je k dispozici primární a sekundární farmakologická prevence ischemických iktů zahrnující vybraná antiagregancia, antihypertenziva, hypolipidemika a antikoagulancia. Existuje řada dalších nekonvenčních preventivních postupů doporučujících například suplementaci vitaminů skupiny B, cilostazol, nimodipin či aerobní fyzickou aktivitu. Vzhledem k relativně vysokému zastoupení kombinované etiologie bude další výzkum v této oblasti soustředěn především na definování podílu jednotlivých patologií na stavu konkrétního pacienta a následně jejich ovlivnění pomocí „disease modifying drug“ terapie ve smyslu personalizované medicíny.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 46. českém a slovenském cerebrovaskulárním kongresu v Mikulově přednesl:
prof. MUDr. Egon Kurča, PhD.
Neurologická klinika JLF UK a Univerzitnej nemocnice, Martin, Slovensko

Cvičení pro zdraví

Cviky pro krční páteř

  1. s výdechem bradu na hrudník – s nádechem do vzpřímené pozice
    s výdechem záklon – s nádechem do vzpřímené pozice
  2. s výdechem ucho k pravému rameni – s nádechem do vzpřímené pozice
    s výdechem ucho k levému rameni – s nádechem do vzpřímené pozice
  3. kutálíme hlavu od jednoho ramene k druhému přes hrudník
    u ramene je nádech, přes hrudník procházíme ve výdechu
  4. vzpřímený sed s uvolněnými rameny a zvedáme jedno rameno a pomalu spustit a druhé rameno a pomalu spustit…

Zdravý životní styl minimalizuje rizikové faktory vzniku demence

  • vysoký krevní tlak
  • vysoký cholesterol
  • požívání většího množství alkoholu
  • kouření
  • nedostatek pohybové aktivity
  • nedostatek mentální aktivity
  • chudé sociální vazby
  • neléčený diabetes
  • špatné stravovací návyky

Pečujte o svůj mozek, používejte ho. Můžete vyzkoušet i některé hry pro rozvoj kognitivních funkcí.