image
Drobečková navigace

Úvod > Pro pečující > Komunikace

Komunikace

Komunikace s nemocným

Svého komunikačního partnera vždy vnímáme jako celek. Vnímáme ho všemi smysly a zároveň se vyjadřujeme všemi smysly.

  • Vzdálenost a rozmístění komunikujících osob v prostoru
  • Postoj komunikujících
  • Pohyby a gestikulace
  • Pohledy a oční pohyby
  • Výraz tváře, mimika

Ladění hlasu

  • Hlasitost
  • Rychlost slovní produkce
  • Intonace

Komunikační prostředí

  • Tiché
  • Klidné
  • Bez rušivých vlivů
  • Komunikace v poloze tváří v tvář
  • Kvalitní osvětlení bez stínů a rušivých odlesků
  • Dobře viditelný obličej komunikujících

Emoční ladění

  • Hovořit v klidu, bez spěchu
  • V přátelském, vstřícném tónu
  • Krátce, jasně

Důležitá sdělení

  • Zařadit na začátek komunikace
  • Zřetelně artikulovat
  • Ujistit se, zda nemocný rozumí

Srozumitelné formulace

  • Krátké, jednoduché věty
  • Nepoužívat cizí slova
  • Jednoduché formulace
  • V případě potřeby přeformulovat a zopakovat
  • Nepoužívejte zájmena (on, ona..), ale vlastní jména: Jana, paní Nováková, tvůj bratr Jan…
  • Neopravujte nemocného, jen stručně shrňte sdělení

Praktická komunikace

Pokládejte jednoduché otázky, na které je možné jednoduše odpovědět:

  • To je dneska krásný den, že ano?
  • Chtěl bys jít ven?
  • Máš se dnes dobře?
  • Chutnal ti ten zákusek?
  • Už jsi obědval? Bylo to dobré?
  • Ráda tě zase vidím.
  • Jsi rád, že jsem přišla?
  • Chceš se koukat na film?
  • Chceš poslouchat rádio/ hudbu?
  • Mám ti číst?
  • Je to jídlo dobré?

Důležité

Každý člověk je jedinečný. A stejně tak je jedinečný každý člověk s onemocněním demencí. Každý má své jedinečné životní prožitky, svoji osobitou životní zkušenost s vlastními zájmy a názory. A v průběhu onemocnění se mohou všechny tyto životní zkušenosti, prožitky a postoje naprosto neočekávaně a nepředvídatelně projevit. Pečovatelé musí tedy na veškeré projevy nemocných reagovat kreativně, citlivě a s maximální mírou empatie. Nikdy nevíte, jaký podnět může nemocného rozrušit, vylekat nebo dokonce vystrašit.

Poskytované informace

Při péči o nemocného s demencí je přínosné znát osobní příběh nemocného. Vnímat ho jako svébytnou osobnost s bohatou minulostí. Která může být jak příjemná a veselá, tak i velmi traumatizující a bolestivá.

S postupujícím onemocněním klesá schopnost člověka dorozumívat se se svým okolím. Přesto je důležité, aby si člověk trpící demencí co nejdéle komunikační schopnosti udržel. Mluvte s ním proto často o věcech, které jej zajímají. Zde najdete několik dalších tipů, které by Vám mohly v komunikaci s vaším blízkým pomoci:

  • při rozhovoru se přibližte na jeho úroveň, když sedí, sedněte si k němu, když stojí, stůjte
  • omezte zdroje zvuku (rádio, televize), přejděte do tiššího prostředí
  • mluvte dostatečně pomalu a klidně, spíše hlubším hlasem
  • používejte krátké věty
  • důležité věci opakujte
  • dívejte se mu do očí, při rozhovoru využívejte mimiku
  • všímejte si také jeho neverbálních projevů, protože může mít potíže s vyjadřováním
  • snažte se vcítit do jeho situace
  • ověřujte si, zda vám rozumí
  • pokud se ptá již poněkolikáté na to samé, zapomněl, že se již dříve ptal a proto mu znovu odpovězte
  • sdělujte v každé větě pouze jednu informaci
  • pokud potřebujete sdělit vašemu blízkému např. příběh, opakujte hlavní téma a jména
  • vyhýbejte se náhlé změně tématu
  • akceptujte jeho chování za všech okolností.
  • jestliže se rozčílíte, raději odejděte na chvíli z místnosti
  • !!! Nemocný člověk je i nadále schopný rozumět řeči těla, naší náladě a upřímnosti. Nepředpokládejte, že vám nerozumí!!!